Ve zdravotnictví existuje tzv. gender health gap - pohlavní propast. Je definována jako institucionalizovaný sexismus ve zdravotnictví a horší služby a výsledky, kterých se v důsledku toho dostává ženám. U žen je menší pravděpodobnost, že se jim dostane včasné a účinné léčby, podpory, ale také monitorování zdravotního stavu, než u mužů. Ženy častěji jak muži trpí nežádoucími účinky léků. Je známo, že ženám bude častěji předepsán lék na uklidnění než lék proti bolesti (představa, že ženy jsou hysterické a přehání). Panuje menší důvěra v to, co říká žena než v to, co říká muž.
Obsah článku
Projevy pohlavní propasti ve zdravotnictví
Pohlavní propast ve zdravotnictví se projevuje nejen u typicky ženských onemocnění, jako je například endometrióza, ale projevuje se i tam, kde je mužské tělo bráno jako referenční bod. Ženská fyziologie je přitom unikátní a rozdíly se týkají těla jako celku, nejen urogenitálního traktu.
Příklad infarktu myokardu
Například u infarktu myokardu mají ženy jiné symptomy jak muži:
👉🏻 Ženy zřídkakdy pociťují bolest nebo tlak na hrudi.
👉🏻 Infarkt myokardu se u nich projevuje spíše:
● extrémní únavou
● dušností
● závratěmi
● bolestmi v horní části břicha nebo mezi lopatkami
V důsledku toho ženy čelí o 50 % vyššímu riziku špatně diagnostikované srdeční příhody než muži.
Financování výzkumu
Fascinující je, že výzkum erektilní dysfunkce, která postihuje asi 19 % mužů, obdržel pětkrát vyšší finanční prostředky než výzkum premenstruačního syndromu, kterým trpí až 90 % žen.
Jaké jsou příčiny pohlavní propasti ve zdravotnictví?
Ve vědě a výzkumu přetrvává tendence kalibrovat design, metodologii i výslednou analýzu podle mužských vzorů, postojů a potřeb. Ženy reprodukčního věku byly z klinického testování s výjimkou život ohrožujících onemocnění a stavů vyřazeny v roce 1973. Důvodem byla potenciální rizika v případě otěhotnění a fluktuace hormonů, které ztěžovaly vyhodnocování výsledků.
Je nutno říci, že i v případě laboratorních zvířat jsou z podobných důvodů stále upřednostňováni samci. Mezi lety 1989 a 1993 bylo nařízeno ženy opět zařadit do klinických studií, stále je ale jejich podíl menší než v případě mužů. Řada z postupů, které jsou ve zdravotnictví i dnes považovány za platné, tak byla vytvořena na základě dat získaných u mužů. Ve zdravotnictví je představou prototypu univerzálního těla bílý muž středního věku. Ostatní těla jsou pak z principu považována za abnormální, potenciálně nezdravá.
Jak pohlavní propast ve zdravotnictví překlenout?
Systémové řešení je mnohaúrovňové a zahrnuje například:
👉🏻 Zohledňování genderové dimenze.
👉🏻 Sbírání dat rozděleně podle pohlaví.
👉🏻 Zbavení se sexismu na univerzitách.
To však může trvat roky a mezitím je důležité, aby si ženy vzaly zdraví do svých rukou:
👉🏻 Převzaly za své zdraví zodpovědnost.
👉🏻 Sbíraly si spolehlivé informace.
👉🏻 U lékaře se nenechaly odbýt.
👉🏻 Znaly svoje práva.
👉🏻 Nebály se vyměnit lékaře nebo konzultovat odborníka, který je mimo systém státního zdravotnictví.
Mohlo by se vám hodit
