Určitě už jsi slyšela o ose střevo-mozek. Propojení, které existuje mezi vším, co se děje v našich střevech a funkcemi našeho mozku, například pamětí, náladou a kvalitou našeho spánku. Nejspíš jsi ale neslyšela o ose děloha-mozek. Její existence byla totiž prokázána teprve nedávno.
Obsah článku
Proč víme tak málo o zdraví žen?
V tomto kontextu vnímáme jako velmi důležité zmínit, že až donedávna byly ženy z řady studií vylučovány, protože jejich menstruační cyklus může mít vliv na výsledky a ztěžuje tak jejich interpretaci.
Výsledky mnoha studií, se kterými lékařské autority pracují u mužů, ale i u žen, byly získány pouze na mužích, a jejich využitelnost u žen je tak víc než otazná. Zní to až neuvěřitelně, ale bohužel je to realita.
Děloha - je skutečně mimo těhotenství "spícím" orgánem?
Naštěstí se situace mění, a i proto došlo k tomuto velmi důležitému zjištění. Američtí vědci totiž zjistili, že hysterektomie (chirurgické odstranění dělohy s ponecháním vaječníků) provedená před přirozenou menopauzou ovlivňuje funkce mozku a děloha je tak pro zdraví žen důležitější, než bylo předpokládáno.
Rozhodně se nejedná jen o orgán určený k početí a donošení dítěte tak, jak to uvádějí četné učebnice gynekologie a porodnictví, ale jedná se o orgán, který čile komunikuje s ostatními orgány.
Poruchy paměti u žen - jak souvisí s chirurgickým odstraněním dělohy?
V zahraničí se už pracuje s termínem "kognitivní deficity indukované hysterektomií" - u žen, které podstoupily tento zákrok, se častěji objevují poruchy paměti, tyto poruchy trvají dlouhodobě a mohou ústit až ve vznik Alzheimerovy choroby.
Na vině je pravděpodobně rychlý pokles hladiny estrogenů v těle, přesný mechanismus je ale zatím předmětem bádání. Ženy mají obecně vyšší riziko vzniku této choroby než muži, předpokládá se, že je až dvakrát více žen trpících Alzheimerovou chorobou než mužů.
Je tak důležité, abychom si byly tohoto rizika vědomí a onemocnění reprodukčního traktu žen řešili jinak než odstraněním dělohy. Bylo zjištěno, že až 1 z 5 provedených hysterektomií nemá medicínské opodstatnění, a u 2 z 5 žen, kterým byla hysterektomie provedena, nebyly nejprve použity konzervativní metody léčby.
Jak se můžeme před vznikem poruch paměti ochránit?
Pokud je odstranění dělohy nezbytné, například z důvodu rakoviny, je dobré se na její následky připravit, a rozvoj kognitivních deficitů zastavit nebo zpomalit třeba skrze suplementaci kvalitního vitaminu E nebo Omega-3 nenasycených mastných kyselin.
Vitamin E je důležitý antioxidant. Tkáň mozku je vůči oxidačnímu poškození obzvláště citlivá, a právě oxidační poškození je dominantní příčinou degenerace mozkové tkáně. Suplementace vitaminu E opakovaně vedla ke zlepšení kognitivních funkcí.
Kyselina dokosahexaenová (DHA), jedna z omega-3 nenasycených mastných kyselin, je totiž součástí membrán neuronů - nervových buněk - a spolu s dalšími omega-3 nenasycenými mastnými kyselinami, například kyselinou eikosapentaenovou (EPA), působí příznivě na funkci neuronů, snižuje zánětlivost, zlepšuje oxidační stav, a brání vzniku charakteristických změn nervové tkáně souvisejících s Alzheimerovou demencí.
Tato doporučení platí nejen pro ženy, které podstoupily nebo se chystají hysterektomii podstoupit. Podpořit svoji mozkovou tkáň můžeme v každém věku.
Těšte se na další informace určené ke zvýšení povědomí o ženském zdraví. Možností, jak jej zlepšovat mimo chirurgické zákroky, ale přes šetrný a zároveň účinný holistický přístup, je mnoho.
Časté otázky
Nepřímo ano, přes nervové a hormonální dráhy. Děloha vysílá signály do mozku podobně jako například střevo v ose střevo-mozek, a tyto signály se pojí s oblastmi zodpovědnými za kognitivní funkce, jako je prostorová paměť a zpracování informací. Nejde o to, že by děloha "myslela" za vás, ale že je součástí sítě orgánů, se kterými mozek nepřetržitě komunikuje.
Komunikace probíhá dvěma hlavními cestami. První je nervová cesta – přes autonomní nervový systém, konkrétně pánevní nervy a bloudivý nerv (nervus vagus), podobně jako je tomu u známější osy střevo-mozek. Druhá je hormonální cesta – děloha citlivě reaguje na hladiny estrogenu a progesteronu a podílí se i na zpětné vazbě, která ovlivňuje, jak s těmito hormony pracuje samotný mozek.
Některé studie tomu nasvědčují – hysterektomie provedená před přirozenou menopauzou je dávána do souvislosti s vyšším rizikem kognitivního poklesu v pozdějším věku. Riziko bývá ještě výraznější, pokud jsou spolu s dělohou odstraněny i vaječníky (tzv. oophorektomie), protože to způsobí náhlý, ne postupný pokles hormonů důležitých pro zdraví neuronů.
Cílem tohoto tématu není vyvolat strach z operace, která je někdy skutečně nutná, například u onkologických diagnóz, ale upozornit na to, že u části hysterektomií se předem nezkusily konzervativnější způsoby léčby. Pokud zákrok potřebujete, dává smysl se zeptat lékaře na všechny alternativy a zároveň se na možné dopady na mozek připravit vhodnou podporou nervové tkáně.
Jde o novější odborný termín popisující zhoršení paměti a dalších kognitivních funkcí, které se objevuje u některých žen po odstranění dělohy. Přesný mechanismus se ještě zkoumá, předpokládá se ale souvislost s rychlým poklesem estrogenů a přerušením komunikace mezi dělohou a mozkem po zákroku.
