Ženské libido

Libido můžeme v širším slova smyslu chápat jako touhu nebo energii obecně, v tom užším je myšlena touha sexuální povahy. Termín byl původně používán v psychoanalytické teorii, kde Sigmund Freud začal jeho používáním ve vztahu k energii sexuálního pudu, později tento pojem zobecnil, aby odkazoval na základní energii všech projevů lásky, potěšení, ale také sebezáchovy.

Tento druh touhy se mění člověka od člověka a mění se také v průběhu života jednoho jedince. Někteří lidé mají přirozeně silnější sexuální touhu než jiní a stejně tak existují období nebo životní situace, kdy je libido přirozeně větší a kdy naopak menší. Důležité je si uvědomit, že neexistuje žádné „normální“ libido nebo libido, které by mělo být standardem pro všechny.

V mnoha různých studiích bylo při porovnání obou pohlaví prokázáno, že jsou to muži, kdo má o něco silnější touhy – vztaženo na myšlenky na sex, fantazii, jejich frekvenci, rozmanitost, iniciování versus odmítání sexu apod. Mužský sexuální apetit je obecně o něco silnější než ženský. Ovšem pozor, libido nebo touhu nelze zaměňovat za sexuální nebo orgastickou kapacitu!

Libido jako takové je ovlivňováno mnoha faktory, které můžeme rozdělit do tří skupin:

- biologické faktory

- psychologické faktory

- sociální faktory

Z pohledu BIOLOGIE (nebo více fyzického těla, chcete-li) regulují sexuální touhu u lidí pohlavní hormony a související neurotransmitery, které působí na místo v mozku zvané nucleus accumbens. Do této skupiny můžeme zařadit určitě i zdravotní stav (existují onemocnění, která libido často snižují jako např. diabetes, vysoký krevní tlak, ateroskleróza,  rakovina, některá neurologická onemocnění atd.), některá léčiva, životní styl (zde nejvíce alkohol a kouření) a věk. Mezi SOCIÁLNÍ faktory patří zase např. práce, finanční situace a rodina, mezi PSYCHOLOGICKÉ osobnost člověka, jeho povaha, vnímání sebe sama/sebevědomí, zkušenosti, zážitky, traumata, stres. 

LIBIDO ZAČÍNÁ V MOZKU

Libido je řízeno především aktivitou v určité, fylogeneticky starší části mozku a  má úzkou souvislost s její dopaminovou dráhou. V důsledku toho dopamin a jemu příbuzné biochemické struktury a struktury, které ovlivňují jeho vznik a přenos, hrají zásadní roli při regulaci libida.

Mezi další biochemické struktury, které ovlivňují sexuální touhu vlivem na aktivitu této dráhy, patří:

• testosteron a ostatní androgeny
• estrogen
• progesteron
• oxytocin
• serotonin

ŽENSKÁ TOUHA A CYKLUS

Ženské libido koreluje velmi těsně s menstruačním cyklem, přičemž mnoho žen pociťuje zvýšené libido v období kolem ovulace, což je zároveň období vrcholu plodnosti a takto libido plní svou biologickou funkci. Tento vrchol libida je spojen se změnami hladin testosteronu. Po ovulaci, kdy stoupá progesteron, chuť na sex u mnoha žen klesá. 

BIOLOGICKÉ FAKTORY

Mezi biologické faktory, které mají vliv na libido patří hormonální změny jako je např. snížená funkce štítné žlázy (u žen častější než u mužů), onemocnění jako anémie,  cukrovka, vysoký krevní tlak, užívání některých léčiv, kouření, užívání alkoholu atd. Snížené libido je spojováno také s užíváním řady léků, jako je hormonální antikoncepce, některá antidepresiva, antipsychotika, opioidy, betablokátory (léky snižující krevní tlak).

U některých léků může dojít i k dlouhodobému snížení libida (někdy i včetně jiných sexuálních funkcí), které může trvat měsíce nebo roky po ukončení jejich užívání. Tyto dlouhodobé účinky byly pozorovány např. u  některých antidepresiv a isotretinoinu (lék známý dříve jako Accutane užívaný k léčbě akné). Léky nikdy nevysazujte sama, poraďte se s lékařem.

Některé výzkumy ukazují, že kombinovaná orální hormonální antikoncepce může u některých žen snižovat libido tím, že zvyšují hladiny tzv. globulinu vázajícího pohlavní hormony (SHBG). SHBG se váže na pohlavní hormony, včetně testosteronu, a činí je tak pohlavní hormony nedostupnými. Reakce na antikoncepci je ale velmi individuální. Pokud máte pocit, že vám snižuje chuť na sex, proberte to s gynekologem – antikoncepci nevysazujte bez porady.

LIBIDO A VĚK

Muži dosahují vrcholu své sexuální touhy v dospívání, zatímco ženy o pár let později. Prudký nárůst testosteronu zasáhne muže v pubertě, což má za následek náhlou a extrémní sexuální touhu, která dosahuje svého vrcholu ve věku 15–16 let. Naproti tomu ženské libido se během dospívání zvyšuje pomaleji a vrcholí mezi 20. - 30. rokem.

Ačkoli někteří odborníci s touto teorií nesouhlasí, většina lidí stále považuje menopauzu za faktor, který může způsobit snížení sexuální touhy. Hladiny estrogenu v menopauze klesají a to obvykle způsobuje nižší zájem o sex, často ve spojitosti i s vyšší poševní suchostí  a tím způsobenou bolestivostí. Testosteron však v menopauze klesá pomaleji než estrogen, a to může být důvodem, proč některé ženy naopak zaznamenají nárůst sexuální touhy.

VNÍMÁNÍ SEBEHODNOTY

Libido není nikdy jen o jedné proměnné a ženy často jako důvod sníženého libida uvádějí rodinné povinnosti, zdravotní potíže a problémy ve vztazích, což má mnohem větší vliv než hormonální změny v souvislosti s menopauzou. Od 40tého roku života mají totiž ženy jinak často pozitivnější postoj k sexu díky tomu, že jsou v něm uvolněnější, osvobození od jiných povinností a vnímání jejich sebehodnoty je lepší. 

Libido je záležitost multifaktoriální a tak lze jeho změny málokdy jednoznačně přisuzovat jen jedné příčině – a tak se může stát, že se hormonální změny, které obecně vedou  ke snížení libida, neprojeví v důsledku jiných faktorů jako např. spokojeností ve vztahu a  naopak. Důležitá je zde individuální přístup. Neexistuje (naštěstí) navíc norma, která by exaktně definovala čí libido je lepší a čí horší. To určuje pouze to, jak svoje libido vnímá daný jedinec a je s ním v ne/souladu.

KDY K LÉKAŘI

Pokud vás pokles chuti na sex dlouhodobě trápí, objevil se náhle, souvisí s novým lékem nebo antikoncepcí, provází ho bolest při sexu, suchost, výrazná únava nebo dlouhodobě smutná nálada, poraďte se s gynekologem, praktickým lékařem nebo sexuologem.

MUDr. Kateřina Fialová
Lékařka, koučka a koordinátorka projektu Nedoklubko